Co všechno pozná gynekolog? Tady je přímočará odpověď: víc než si myslíte. Nejen, že vidí, co se děje uvnitř, ale slyší i to, co neříkáte. Gynekologické vyšetření není jen o stetoskopu a zrcátku - je to okno do vašeho těla, vašich návyků, vašich strachů. A ano, lékařka to pozná. Ne proto, že je špiona, ale protože to dělá každý den. A věřte mi - nejde jí o to, aby vás soudila. Jde jí o to, aby vám pomohla.

Co se stane při gynekologickém vyšetření?

Představte si, že přijdete na prohlídku s bolestí břicha. Možná jste si řekli: „Možná to jen nějaký virus.“ Ale gynekologka pozná, zda je to zánět, křečové žíly, endometrióza nebo něco úplně jiného. Při prohlídce si všimne změn v děloze, vaječnících, pochvě. Ví, co je normální u ženy v 25, co je neobvyklé u ženy v 45. A když si všimne něčeho, co není v pořádku, neřekne: „To je divné.“ Řekne: „Měli bychom to ještě prozkoumat.“

Prohlídka začíná rozhovorem. Co se děje? Jaký je cyklus? Jaké jsou příznaky? Kdy jste naposledy měly menstruaci? Jaké léky užíváte? Máte nějaké bolesti při pohlavním styku? To všechno je důležité. A ano - gynekologka pozná, jestli jste řekli všechno. Ne proto, že je čarodějnice. Ale protože viděla tisíce případů. Když někdo řekne: „Nemám žádné příznaky,“ a pak se ukáže, že má zánět pochvy, který se projevuje jen lehkým svěděním - pozná to. Ne proto, že vás sleduje. Protože to je její práce.

Co se dá zjistit z krevních testů a výmazu?

Výmaz z pochvy není jen pro PAP test. To je první věc, kterou většina lidí myslí. Ale výmaz může odhalit i plísně, bakterie, viry jako HPV, které mohou vést k rakovině děložního čípku. A když je výmaz nečistý, gynekologka ví, jestli je to způsobené hygienou, hormonálními změnami, nebo něčím, co potřebuje léčbu. Ví, kdy je to jen „normální“ bakteriální převaha a kdy je to zánět, který potřebuje antibiotika.

Krevní testy? Tam se hledá víc než jen těhotenství. Ukazuje, jestli máte nedostatek železa, hormonální nerovnováhu, problémy s štítnou žlázou, cukrovku, nebo zvýšené hladiny testosteronu - což může znamenat PCOS. Gynekologka ví, že pokud máte nepravidelné menstruace, těžké křeče a vysoký hladinu androgenů, pravděpodobně jde o PCOS. A ví, že to neznamená, že nemůžete mít děti. Jen že to potřebuje jiný přístup.

Co gynekologka pozná z vašeho životního stylu?

Neříkáte-li, že jste v posledních třech měsících jeli na dovolenou a jste vystavena více slunci, než jste kdy, pozná to. Ne proto, že se dívá na vaši pleť. Ale protože ví, že slunce může ovlivnit hormony. A když řeknete, že jste „vždycky unavená“, pozná, jestli je to kvůli stresu, nedostatku spánku, nebo hypotyreóze. Když řeknete, že „nejste sexuálně aktivní“, ale máte časté infekce, ví, že to může být způsobené nízkým obsahem estrogenu - což se často stává u žen, které užívají antikoncepci bez estrogenů nebo jsou v premenopauze.

Co když řeknete, že jste „nepřestávala jíst cukr“? Pozná to. Ne proto, že vás sleduje na Instagramu. Ale protože ví, že vysoký příjem cukru může způsobit záněty, zhoršit PCOS, zvýšit riziko kvasinkových infekcí. A když máte příliš časté infekce, které se opakují, ví, že to není jen „špatná hygiena“. Je to možná vaše strava, vaše imunita, nebo vaše hormony.

Co se nestane, když se nezmiňujete o něčem?

Když se nezmíníte o bolesti při pohlavním styku, gynekologka to nezjistí. Když se nezmíníte o tom, že jste měly nějaké krvácení mezi menstruacemi, neřekne: „Aha, to je endometrióza.“ Když se nezmíníte o tom, že jste si koupily nový mycí gel a teď se vám svírá, neřekne: „To je váš gel.“

Gynekologka není detektiv. Je to lékařka. A lékařka potřebuje informace. Nejde o to, že jste „něco skrývali“. Jde o to, že neví, co má hledat. Pokud neřeknete, že jste měly neobvyklé krvácení po menopauze, nevyšetří to. Pokud neřeknete, že jste měly nějaký nezvyklý výtok, nezkontroluje to. A když to nezkontroluje, může to být něco, co by se dalo včas zachytit.

Co si můžete dovolit říct?

Můžete říct: „Mám problém s močením, když se směju.“ Můžete říct: „Mám bolesti, když jsem v prvním dni menstruace.“ Můžete říct: „Nemám sex, protože mi to dělá strach.“ Můžete říct: „Mám sex s někým, kdo má infekci, ale nechci říct, kdo.“

Všechno to je v pořádku. Všechno to je normální. A všechno to je důležité. Gynekologka nejsou soudkyně. Nejsou policie. Nejsou vaše máma. Jsou odborníci, kteří se snaží pomoci. A když se rozhodnete mluvit, neříkáte: „Jsem špatná.“ Říkáte: „Pomozte mi.“

Nejčastější věc, kterou ženy neříkají: „Mám bolesti při pohlavním styku.“ A přitom to je jedna z nejčastějších žalob. A přitom to je něco, co se dá vylečit. Buďto léky, fyzioterapie, změna pozice, nebo prostě vědomí, že to není „normální“.

Co se děje, když nejste v Praze?

Není důležité, jestli jste v Praze, Brně, Ostravě nebo v malé obci. Gynekologická péče je stejná. Ale většina lidí si myslí, že „v Praze je lepší lékařka“. To není pravda. Je důležité, jestli máte lékařku, která vás slyší. Která se na vás dívá jako na člověka, ne jako na případ. Která vás neohodnotí, když řeknete, že jste se báli vyšetření. Která vám vysvětlí, co se děje, místo aby vám dala jen papír s nápisem „PAP normální“.

Nejde o místo. Jde o člověka. A ten člověk může být kdekoliv. Většina žen v Česku má kvalitní péči. Jen potřebují najít tu, která jim odpovídá. A to znamená: nespoléhat se na doporučení od kamarádky. Vyzkoušet několik. Mluvit s nimi. Cítit, jestli vás slyší.

Co byste měli mít při každém vyšetření?

• Seznam příznaků: Co se děje? Kdy? Jak často? Jak silné?
• Seznam léků: Dokonce i ty, které si koupíte v lékárně bez receptu.
• Seznam otázek: Co vás trápí? Co nechápete?
• Seznam změn: Nový návyk, nový partner, nový stres, nová dieta.

Toto není „příprava na prohlídku“. To je způsob, jak si vzít kontrolu nad svým tělem. A gynekologka to pozná. A pozná, že jste se rozhodli, že už nebudete jen „přijít a nechat to“.

Co se děje, když se nevyšetříte?

Největší riziko není to, že něco zjistí. Je to to, že něco nezjistí. Rakovina děložního čípku se vyvíjí pomalu. Může to být 5 let, než se objeví příznaky. Když se nevyšetříte, můžete přijít až v pozdní fázi. A tehdy už není čas na „příště“.

Endometrióza se může rozvíjet 10 let, než ji někdo diagnostikuje. A když se to stane, může to znamenat bolest, neplodnost, operaci. Ale když ji vyšetříte včas - můžete ji řídit. Můžete mít děti. Můžete žít normálně.

Gynekologka neříká: „Musíte přijít.“ Říká: „Můžeme to zkontrolovat.“ A to je rozdíl.

Co je nejdůležitější?

Nejdůležitější není to, co gynekologka pozná. Je to to, co vy poznáte. A to je: vaše tělo vám mluví. A když ho necháte mlčet, nebude vás slyšet, když budete potřebovat. Nejde o to, že jste „něco skrývali“. Jde o to, že jste se nechali naučit, že to není důležité. Ale je to důležité. Vážně.

Přijďte na prohlídku. Přijďte s otázkami. Přijďte i když se vám to nelíbí. Přijďte i když se bojíte. Ne proto, že to musíte. Ale protože to stojí za to. Za vaše zdraví. Za vaše tělo. Za vaše životy.